|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
|
|
Entry of bacteria Mycobacterium bovis BCG into B lymphocytes
Šamajová, Marianna ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Kubelková, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Študijný odbor: Farmácia Autor: Marianna Šamajová Školiteľ: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Konzultant: plk. gšt. doc. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov Cieľ práce: Cieľom práce bolo zhodnotiť vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov a úlohu vybraných receptorov v tomto procese. Metódy: Peritoneálne bunkové suspenzie s neblokovanými a/alebo zablokovanými receptormi na B lymfocytoch z myší BALB/c sme infikovali baktériou M. bovis BCG-GFP neopsonizovanou a/alebo opsonizovanou čerstvým sérom ("komplement") alebo imúnnym sérom ("protilátky"). Pomocou prietokovej cytometrie sme hodnotili vstup baktérie M. bovis BCG-GFP do B lymfocytov a ich subpopulácií B1a, B1b a B2. Výsledky: M. bovis BCG-GFP aktívne vstupuje do B lymfocytov. V závislosti na subpopulácii najviac infikuje B1a, menej B1b a najmenej B2 lymfocyty. Na opsonizáciu komplementom významne reaguje len subpopulácia B2. Opsonizácia protilátkami nemala výrazný vplyv na infekciu. Vstup do CD19+ buniek je sprostredkovaný cez BCR receptor a to hlavne u subpopulácií B1a a B1b. Za opsonizovaných podmienok sa uplatňuje komplementový receptor CR1/2 a u subpopulácií B1a a B1b tiež CR3. Závery: Z našich výsledkov...
|
|
|
Characterization of biological and functional features of a new type of CD27- memory B lymphocytes.
Bajzíková, Martina ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Šinkora, Marek (oponent)
V periferní krvi pacientů s běžným variabilním imunodeficitem (CVID) v porovnání se zdravými dárci byly pozorovány zvýšené frekvence dvou nových B buněčných populací definovaných jako IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24+ a IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24- . Cílem studie bylo nalezení takových B buněk u pacientů s revmatoidní artritidou (RA), jejich následná charakterizace a vzájemné porovnání. Produkce imunoglobulinové mRNA u jednotlivých B lymfocytů byla analyzována pomocí průtokové cytometrie s následným tříděním jednotlivých buněk, RT-PCR na úrovni jedné buňky, IgVH-specifické PCR amplifikace, cyklického sekvenování a statistické analýzy. Zaměřili jsme se na analýzu variabilních oblastí těžkého řetězce imunoglobulinů a zjistili jsme významné rozdíly v zastoupení VH, DH a JH genových segmentů, mutační frekvenci, distribuci tichých a záměnných mutací, délce a složení CDR3 oblastí, klonální příbuznosti a expresi RAG genů mezi výše zmíněnými B buněčnými populacemi. Analyzované populace byly považovány za naivní a to zejména z důvodu absence povrchové CD27 molekuly považované za marker B lymfocytů, které prošly antigenně řízenou germinální reakcí. Nicméně rozložení a typ mutací naznačují, že tyto buňky představují nový typ paměťových/antigenně zkušených B lymfocytů (u CVID méně diferencovaných)...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
Možnosti predikce a imunointervence u diabetu 1. typu
Sklenářová, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je orgánově specifické autoimunitní onemocnění, při kterém dochází ke zničení insulin produkujících beta buněk Langerhansových ostrůvků imunitním systémem. Destrukce těchto buněk je dlouhodobý proces, k jehož iniciaci dochází měsíce i roky před klinickou manifestací. Hlavní roli v něm hrají T lymfocyty, ale podílí se na něm i další buňky. Typická je přítomnost autoprotilátek v krvi a to už před propuknutím onemocnění. V současné době probíhá intenzivní výzkum s cílem určit jedince ohrožené vznikem tohoto onemocnění a vyvinout jeho účinnou prevenci. Během svého postgraduálního studia jsem se zabývala hlavně možnostmi predikce a prevence DM1. Zkoumali jsme zavedené markery automunitního procesu, autoprotilátky, a to, zda reflektují buněčnou reaktivitu k autoantigenům GAD65 a IA2. Zjistili jsme, že reakce na autoantigeny je velmi individuální a je ovlivněna autoprotilátkovým profilem pacientů, což má význam v plánování antigen specifických imunointervenčních studií a zvýšení efektivity těchto léčebných postupů. Dále jsme se snažili o zlepšení specificity a senzitivity markeru destrukce beta buněk (specificky demethylovaná DNA), který by přispěl k poznání dynamiky úbytku beta buněk a umožnil lépe vytipovat jedince ohrožené rozvojem DM1. Pro účinnou prevenci tohoto...
|
|
|
Entry of bacteria Mycobacterium bovis BCG into B lymphocytes
Šamajová, Marianna ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Kubelková, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Študijný odbor: Farmácia Autor: Marianna Šamajová Školiteľ: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Konzultant: plk. gšt. doc. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov Cieľ práce: Cieľom práce bolo zhodnotiť vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov a úlohu vybraných receptorov v tomto procese. Metódy: Peritoneálne bunkové suspenzie s neblokovanými a/alebo zablokovanými receptormi na B lymfocytoch z myší BALB/c sme infikovali baktériou M. bovis BCG-GFP neopsonizovanou a/alebo opsonizovanou čerstvým sérom ("komplement") alebo imúnnym sérom ("protilátky"). Pomocou prietokovej cytometrie sme hodnotili vstup baktérie M. bovis BCG-GFP do B lymfocytov a ich subpopulácií B1a, B1b a B2. Výsledky: M. bovis BCG-GFP aktívne vstupuje do B lymfocytov. V závislosti na subpopulácii najviac infikuje B1a, menej B1b a najmenej B2 lymfocyty. Na opsonizáciu komplementom významne reaguje len subpopulácia B2. Opsonizácia protilátkami nemala výrazný vplyv na infekciu. Vstup do CD19+ buniek je sprostredkovaný cez BCR receptor a to hlavne u subpopulácií B1a a B1b. Za opsonizovaných podmienok sa uplatňuje komplementový receptor CR1/2 a u subpopulácií B1a a B1b tiež CR3. Závery: Z našich výsledkov...
|
|
|
Entry of bacteria Mycobacterium bovis BCG into B lymphocytes
Šamajová, Marianna ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Kubelková, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Študijný odbor: Farmácia Autor: Marianna Šamajová Školiteľ: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Konzultant: plk. gšt. doc. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov Cieľ práce: Cieľom práce bolo zhodnotiť vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov a úlohu vybraných receptorov v tomto procese. Metódy: Peritoneálne bunkové suspenzie s neblokovanými a/alebo zablokovanými receptormi na B lymfocytoch z myší BALB/c sme infikovali baktériou M. bovis BCG-GFP neopsonizovanou a/alebo opsonizovanou čerstvým sérom ("komplement") alebo imúnnym sérom ("protilátky"). Pomocou prietokovej cytometrie sme hodnotili vstup baktérie M. bovis BCG-GFP do B lymfocytov a ich subpopulácií B1a, B1b a B2. Výsledky: M. bovis BCG-GFP aktívne vstupuje do B lymfocytov. V závislosti na subpopulácii najviac infikuje B1a, menej B1b a najmenej B2 lymfocyty. Na opsonizáciu komplementom významne reaguje len subpopulácia B2. Opsonizácia protilátkami nemala výrazný vplyv na infekciu. Vstup do CD19+ buniek je sprostredkovaný cez BCR receptor a to hlavne u subpopulácií B1a a B1b. Za opsonizovaných podmienok sa uplatňuje komplementový receptor CR1/2 a u subpopulácií B1a a B1b tiež CR3. Závery: Z našich výsledkov...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Macela, Aleš (oponent) ; Faldyna, Martin (oponent)
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
host ::
RSS.